THE TRANSFORMATION OF ADOLESCENT LEISURE IN THE DIGITAL AGE AND THE INTERPLAY BETWEEN ONLINE AND OFFLINE EXPERIENCE
DOI:
https://doi.org/10.32782/2956-333X/2026-6-7Keywords:
adolescence, leisure time, digitalization, online and offline environments, social participation, hybrid experience, developmental opportunities, developmental risks, leisure educationAbstract
This article examines transformations in adolescents’ leisure time under the conditions of the digitalization of everyday life and seeks to capture changes in the structure of leisure activities, activity preferences, forms of social participation, and the developmental opportunities and risks associated with online and offline environments. The discussion is grounded in the assumption that leisure time during adolescence is not merely a space for rest, but a significant domain of socialization, identity formation, emotional regulation, and the adoption of a lifestyle. Digitalization is fundamentally reshaping this domain, as the online environment is no longer merely a supplement to leisure time, but has become an integral part of it. The article draws on a school-based cross-sectional survey conducted among 397 adolescents in the Ústí nad Labem Region. Unlike approaches that analyze adolescents’ digital behavior primarily in terms of excessive use or clinical risk, it focuses on the transformation of the leisure domain itself as an ambivalent phenomenon that simultaneously creates new developmental opportunities and new developmental risks. The findings suggest that digitalization alters not only the content of leisure time, but also its social, regulatory, and identity-forming functions, while online and offline environments cannot be interpreted as two separate worlds, but rather as mutually permeable dimensions of adolescents’ everyday experience. The pedagogical and preventive contribution of the article lies in its argument that, rather than unequivocally defining digital leisure as a problem, it is more productive to understand the function it serves and to support a balanced structure of adolescents’ leisure time.
References
Budayová, Z. (2020). Sociální a emocionální aspekty fungování žáků v kontextu školního klimatu. Orbis Scholae, 14(1), 85–102. https://doi.org/10.14712/23363177.2020.5
Budayová, Z., & Pavliková, M. (2022). The impact of modern technologies on life in a pandemic situation. Journal of Education Culture and Society, 13(1), 213–228. https://doi.org/10.15503/jecs2022.1.213.228
Dvořáková, Z., & Chomynová, P. (2022). Digitální závislosti v České republice. Retrieved from: https://www.drogy-info.cz/data/obj_files/33829/1184/Zaostreno%202022-04_Digitalni-zavislosti-v-CR_fin.pdf
Hamřík, J. (2022). Volný čas dětí a mládeže: zábava, odpočinek a příležitost pro rozvoj. Vydavatelství Univerzity Palackého.
Kardefelt-Winther, D. (2014). A conceptual and methodological critique of internet addiction research. Computers in Human Behavior, 31, 351–354. https://doi.org/10.1016/j.chb.2013.10.059
Kolařík, M., Šmahaj, J., & Glaser, O. (2022). Závislostní chování na internetu: proměny chování generací v digitální éře. Univerzita Palackého v Olomouci.
Kraus, B. (2008). Základy sociální pedagogiky. Portál.
Matějka, M. (2025). Frustrace, motivace a digitální prostředí ve vzdělávání adolescentů: Teoreticko-empirická studie. Pedagogická orientace, 35(1), 45–68.
Nesi, J., & Prinstein, M. J. (2015). Using social media for social comparison and feedback-seeking. Journal of Abnormal Child Psychology, 43(8), 1427–1438. https://doi.org/10.1007/s10802-015-0022-6
Patočková, V., et al. (2022). Jak tráví volný čas dnešní děti. Sociologický ústav AV ČR.
Reinhardt, A., Wilhelm, C., & Mayen, S. (2024). Time for digital media but no time for school? Psychology of Popular Media, 13(4), 633–642. https://doi.org/10.1037/ppm0000479
Seltzer, V. C. (2009). Peer-Impact Diagnosis and Therapy. New York University Press.
Subrahmanyam, K., & Šmahel, D. (2011). Digital youth: The role of media in development. Springer.
Suchá, J., Aigelová, E., Pipeková, H., Charvát, M., Dolejš, M., & Babilonová, T. (2024). Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů. Toga.
Šmahel, D. (2016). Psychologie internetu a kyberprostoru. Karolinum.
Šrobárová, S. (2021). Školní prostředí a psychosociální determinanty chování adolescentů. Pedagogická orientace, 31(2), 215–232.
Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Portál.
Vágnerová, M., & Lisá, L. (2021). Vývojová psychologie: dětství a dospívání (2. vyd.). Karolinum.
Valkenburg, P. M., Peter, J., & Schouten, A. P. (2006). Friend networking sites and their relationship to adolescents‘ well-being. CyberPsychology & Behavior, 9(5), 584–590. https://doi.org/10.1089/cpb.2006.9.584
Wanka, F., Vogel, M., Grafe, N., Assmann, M., Kiess, W., & Poulain, T. (2025). Leisure activities of adolescents: associations with demographic characteristics, well-being and parental leisure engagement. Pediatric Research, 98(2), 1–9.
Šimek, V. (2025a). Digital communication as a factor influencing the development of social skills in the education of children and adolescents in the conditions of the new social reality. Conference paper.
Šimek, V. (2025b). Problémové chování ve školním prostředí jako výzva pro vzdělávací praxi a systémovou transformaci. Praha: Eastern University of Management and Education Inc., odštěpný závod. ISBN 978-80-909497-0-6.
Šimek, V. (2025c). School as a Space for Human Connection. Łódzkie Studia Humanistyczne, 300(2). https://doi.org/10.32782/2956-333X/2025-2-6
Šimek, V. (2026a). Biopsychosocial impacts of social media – a systematic review of adverse dimensions. Łódzkie Studia Humanistyczne. https://doi.org/10.32782/2956-333X/2026-5-1
Šimek, V. (2026b). Dětství není projekt: O tom, proč milující rodiče svým dětem ubližují. In Spoločne pre deti: Presadzovanie najlepšieho záujmu dieťaťa ako spoločenská zodpovednosť rodiny, štátu a spoločnosti. Slovensko.
Šimek, V. (2026c). Moderní technologie ve vzdělávání a terapii. Eastern University of Management and Education Inc. ISBN 978-80-909857-9-7.
Šimek, V., & Slavík, M. (2026). The school psychologist as a professionally guaranteed component of primary and secondary schools from the mediation of school conflicts to systemic care for students’ mental health. Łódzkie Studia Humanistyczne. https://doi.org/10.32782/2956-333X/2026-5-4
Šimek, V., & Vochozka, M. (2026). Zostuzování v digitálním věku jako pedagogicko-psychologický a sociální problém. In Future Human Society Conferences II: Odolnost člověka a společnosti: Výzvy, přístupy, řešení 2026.
